Pole s kukuřicí

Rok vzniku: 1889
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: Narodni Galerie, Prague, Czech Republic
Rozměr originálu: 71x91 cm

"Pole s kukuřicí" (anglicky "Wheatfield with Crows") je olejomalba namalovaná nizozemským postimpresionistickým malířem Vincentem van Goghem v roce 1890, krátce před jeho smrtí. Tento obraz je jedním z jeho posledních děl a má silný emocionální náboj. "Pole s kukuřicí" zachycuje venkovskou krajinu v okolí vesnice Auvers-sur-Oise ve Francii, kde Van Gogh trávil poslední měsíce svého života. Obraz zobrazuje rozsáhlé pole s vysokou kukuřicí a cestu, která vede do horizontu. Van Gogh byl známý svou výraznou a emocionální paletou barev. V tomto obraze lze vidět živé odstíny modré, zelené, žluté a oranžové. Barvy jsou aplikovány hrubými tahy štětce, což dodává obrazu dynamiku.

"Pole s kukuřicí" má silnou emocionální náladu. Obraz je často interpretován jako vyjádření van Goghovy duševní tísně a zoufalství, což lze vidět v temných odstínech oblohy a v oblacích v pozadí, které připomínají vrány. Existuje interpretace, že vrány létající nad polem symbolizují smrt nebo temné myšlenky, které pronásledovaly van Gogha v jeho posledních dnech.

Van Gogh umístil kukuřičné pole do popředí a díky tomu vytvořil dojem, že divák stojí na místě a pozoruje krajinu. Cesta v obraze vede okem diváka dál do krajiny.

Gogh namaloval obraz Pole s kukuřicí v roce 1889. Převládající barvy tohoto obrazu jsou do žluta a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 71x91 cm. Umístěním originálu obrazu je Narodni Galerie, Prague, Czech Republic. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Vincent Willem van Gogh (1853-1890). Nizozemský malíř patřící k postimpresionismu. Jeho dílo - přes 900 maleb a 1100 studií a kreseb patří k tomu nejznámějšímu, co ve světě umění vzniklo. Přesto za svého života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané expresionismus. (jako např. Edvard Munch nebo Henri de Toulouse-Lautrec). Okolo roku 1889 trpěl silnými depresemi, které se stále prohlubovaly. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ ( „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise.