Nuda Veritas

Rok vzniku: 1899
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: Österreichisches Theatermuseum
Rozměr originálu: 252x56,2 cm

Nuda Veritas, v překladu nahá pravda, je obraz od Gustava Klimta, secesního rakouského malíře. Nahou pravdu Klimt ztvárnil, jako nahou ženu, která má nepřítomný výraz, je jakoby zhypnotizovaná. V pravé ruce drží zrcátko, které má symbolizovat pravdivý pohled na věc. Naše výrazy a chování my nemůžeme vidět, ale můžeme je pochopit a uvidět tehdy, když nám někdo nastaví zrcadlo, díky kterému zahlédneme to, jak působíme navenek.

Dívka má husté, vlnité, hnědé vlasy, ve kterých má drobné, bílé kvítí. Za ženou se nachází tmavě modré pozadí, ve kterém se nacházejí žluté spirály, které mohou připomínat bludy. Dívka stojí ve vodě a kolem jejich noh se omotává černý úhoř. Celý obraz působí velmi tajemně a kouzelně.

Klimt namaloval obraz Nuda Veritas v roce 1899. Převládající barvy tohoto obrazu jsou do modra a jeho formát je vysoký. Rozměr originálu je 252x56,2 cm. Umístěním originálu obrazu je Österreichisches Theatermuseum. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Gustav Klimt (1862 – 1918). Klimt jako malíř reprezentuje nejlepší období Vídně – dobu, kdy tu vznikala díla Sigmunda Freuda či Mahlera a Vídeň byla přinejmenším středoevropským centrem kultury a vzdělání. Klimtovo dílo je kombinací symbolismu a byzantských rysů, které vytvářejí podtón jeho secesnímu stylu. Klimtovy obrazy mají zvláštní, až úzkostnou atmosféru, často zobrazují freudovskou myšlenku o erotice přítomné v každém lidském pohybu a konání. Maluje dvourozměrně, intenzivními barvami a přitom velice jemně a s vytříbenou důstojností. Mezi Klimtova slavná díla patří Vodní hadi – dvě ženy se stylizovanými, vzájemně propletenými těly evokujícími neskutečný svět smyslnosti a fantazie. Dále je to Danaé, dílo inspirované řeckou mytologií zobrazující dívku, které se zmocnil Zeus proměněný ve zlatý déšť (Danaé poté porodila Persea). Jeho obrazy často vzbuzovaly vášně a protesty veřejnosti, a to nejen pro svůj obsah, ale také pro své inovativní malířské postupy – např. Přítelkyně, obraz dvou žen při milostné schůzce.