Mäda Primavesi

Rok vzniku: 1912
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: The Metropolitan Museum of Art
Rozměr originálu: 110.5 x 149.9 cm

Mäda Primavesi byla dcerou Otta Primavesiho, rakouského velkoobchodníka a politika německé národnosti z Moravy. Otto Primaesi byl velkým nadšencem do umění, proto se není čemu divit, že právě u Gustava Klimta si roku 1912 nechal namalovat portrét své dcery. Nebyl to ovšem poslední portrét, co si nechal tento rakouský velkoobchodník u Klimta objednat, také si nechal namalovat portrét své manželky Eugenie v letech 1913 až 1914.

Můžeme si povšimnout, že v těchto letech už Klimt opouští své zlaté období, na které jsme u něj zvyklí. Tento portrét je zahalen do fialových tónů, díky velmi výraznému pozadí. Vepředu stojí dívenka s upřeným pohledem před sebe, má ruku v bok, což působí rázným dojmem, i rozkročený postoj dívky tomuto dojmu přispívá.

Klimt namaloval obraz Mäda Primavesi v roce 1912. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na výšku. Rozměr originálu je 110.5 x 149.9 cm. Umístěním originálu obrazu je The Metropolitan Museum of Art. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Gustav Klimt (1862 – 1918). Klimt jako malíř reprezentuje nejlepší období Vídně – dobu, kdy tu vznikala díla Sigmunda Freuda či Mahlera a Vídeň byla přinejmenším středoevropským centrem kultury a vzdělání. Klimtovo dílo je kombinací symbolismu a byzantských rysů, které vytvářejí podtón jeho secesnímu stylu. Klimtovy obrazy mají zvláštní, až úzkostnou atmosféru, často zobrazují freudovskou myšlenku o erotice přítomné v každém lidském pohybu a konání. Maluje dvourozměrně, intenzivními barvami a přitom velice jemně a s vytříbenou důstojností. Mezi Klimtova slavná díla patří Vodní hadi – dvě ženy se stylizovanými, vzájemně propletenými těly evokujícími neskutečný svět smyslnosti a fantazie. Dále je to Danaé, dílo inspirované řeckou mytologií zobrazující dívku, které se zmocnil Zeus proměněný ve zlatý déšť (Danaé poté porodila Persea). Jeho obrazy často vzbuzovaly vášně a protesty veřejnosti, a to nejen pro svůj obsah, ale také pro své inovativní malířské postupy – např. Přítelkyně, obraz dvou žen při milostné schůzce.