Popis zvoleného provedení
Tisk. Obraz vytiskneme na matný fotopapír papír HP o gramáži 270 g/m2. Tiskneme na špičkovém 9inkoustovém plotru HP Z9+. K motivu přidáváme 5 cm široký bílý okraj. Fotografie tiskneme na lesklý fotopapír.
Vybrat si můžete libovolný rozměr a volit jej s přesnosti 1 cm.
Více informací najdete v sekci
provedení obrazů.
Mezi Tallarookem a Yea
Obraz představuje krajinomalbu, kde je zachycena idylická přírodní scenérie. Na obraze jsou vidět rozlehlé zelené křoviny a stromy s různorodými odstíny zelené, doprovázené jasným oblohou s proměnlivou oblačností. V pozadí se kreslí obrysy kopců, zatímco celý obraz je ozařován měkkým světlem, naznačujícím ranní či pozdní odpolední hodiny. Výjev kombinuje prvky klidné, téměř nedotčené přírody se znakem lidské přítomnosti v podobě dřevěného mostku napříč malým potokem.
Vytvořeno umělou inteligencí, buďte prosím shovívaví. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.
Abram-Louis Buvelot (1814-1888), byl švýcarský krajinář z období
realismu města Vaud. Buvelotovi se dostalo uměleckého vzdělání na škole v Lausanne. Chvíli pobyl i v Paříži ale po pár měsících odjel v roce 1835 do Brazílie, za strýcem, který zde vlastnil kávové plantáže. V Rio de Janeiru vystavoval umělec dva obrazy krajin, které si ihned získly pozornost a ocenění. Každý rok opakovaně přispíval svou tvorbou na tuto výstavu, za což si vysloužil zlatou medaili v roce 1846 a titul rytíř Řádu růže. Než se v roce 1852 vrátil do Evropy, vytvořil sérii 18 obrazů s různými pohledy na Rio de Janeiro. V Evropě ho ovšem tolik slávy nečekalo. Marně se snažil několikrát uplatnit jako fotograf. Protože peníze, které rodina tak nutně potřebovala, docházely, odjel do Kalkaty. Ani zde nepochodil. Opustil svou první ženu odešel do Melbourne. Pustil se do malby krajin (
Odpoledne v Templestowe,
Mezi Tallarookem a Yea) a zanedlouho už byl známým a vyhledávaným umělcem. Začal externě vyučovat na National Gallery of Victoria. Nikdy však nebyl přijat za jejího člena. Šest let po jeho smrti v roce 1888 byla galerie na jeho počet přejmenována na Buvelot Gallery.
777 445 603
Follow us on Facebook
